dolany text

znak

Historický původ obce Dolany u Pardubic

V místech, kde se nyní nachází katastr obce Dolan se v předhistorických dobách rozkládala „veliká bahna“, do nichž přecházel jižní okraj bohdanečského úvalu. Tyto mokřiny se táhly přes území dnešních Opatovic n. L., Pohřebačky, Libišan, Ždánic a Dolan až k Bohdanči.

Původ Dolan je velmi starý. Na jejich místě stávala prehistorická osada, což dosvědčil i hromadný nález bronzových náramků. Vznik osady se datuje někdy kolen roku 1073 i když první písemná zmínka o Dolanech pochází z roku 1228, kdy je daroval vladyka Mikuš klášteru Opatovickému výměnou za jinou vesnici na Litoměřicku. Po zpustošení kláštera r. 1421 byly Dolany spolu s ostatními vesnicemi samovolně zabrány Divišem Bořkem z Miletínka, kterému tento zábor potvrdil v r. 1436 císař Zikmund, a to za věrné služby, které mu Bořek prokázal.

Dalšími významnými držiteli Dolan byla knížata Münsterberská. Knížata značně zadlužená dávala mnohé vesnice do zástavy. Tak Dolany spolu s Rohoznicí a Křičení měl v zástavě Mikuláš z Chrastu. Od jeho dědiců vykoupil Dolany pan z Pernštejna a v roce 1560 převzala Pardubické panství od zadlužených Pernštejnů královská komora. Podle urbáře (soupisu půdy a poddanských povinností) z roku 1588 náležely Dolany k rychtě Ždánické. Měly 21 osedlých, kteří museli 101 den robotovat o žních a trhat konopí na 9 záhonech. V dobách třicetileté války bylo ze 21 stavení zničeno 11.

O dalších osudech obce nejsou podrobnější zprávy. Pardubickému panství Dolany náležely až do roku 1848, ve kterém Josefínské reformy přinesly zrušení poddanského svazku a novou organizaci obcí, která již měla zajistit právo svobodné volby zástupců, právo rozhodovat o přijetí nových členů obce atd.
Své stopy v obci jistě zanechala i válka v roce 1866 (viz. kaplička sv. Floriána).

Další osudy obyvatel obce již zachycovali obecní kronikáři Dolan.